|
|
Operace
prsů jsou součástí repertoáru výkonů, jimž se věnuje estetická chirurgie.
Tyto výkony lze rozdělit podle původu jednotlivých odchylek či vad na problematiku
a operace vrozených či získaných. Obě skupiny operací však mají jeden cíl,
a to odstranit či co nejvíce zmírnit daný problém, který žena velmi intenzivně
prožívá.
Augmentace (zvětšování prsů) řeší jednak vrozenou poruchu vývoje jednoho
nebo obou prsů a jednak získané změny velikosti prsů. V průběhu života mohou
vlivem těhotenství, kojením a současně vlivem hormonálních změn s tím spojených,
postupně se zmenšovat, může dojít k atrofii (přirozenému úbytku žlázové
tkáně). I zde, pokud nadbytek kůže není příliš velký, lze prsy zvětšit a
zpevnit.
Prsy se zvětšují vložením silikonových implantátů, které obsahují silikonový
gel. V této souvislosti je třeba se zmínit o tom, že nikdy nebylo prokázáno,
že by silikonové implantáty měly vliv na vyžší výskyt rakoviny prsů. Přesto
je silikonový gel zdrojem stálých polemik a již řadu let je zkoumán jeho
vliv na zdraví pacientů bez prokazatelných závažnějších zjištění. Na našem
pracovišti používáme implantáty, které považujeme za nejlepší dosažitelné
výrobky tohoto druhu na světě.
|
|
|
|
Výkon
se provádí v celkové narkóze a trvá asi jednu hodinu. Způsob zavedení implantátů
je vždy předem dohodnut s pacientkou, taktéž i velikost a tvar vložek, jež
musí být vždy posouzena individuálně.
V zásadě jsou možné tři přístupy:
1. v řezu na hranici dvorce, kde je jizva prakticky neznatelná, avšak výkon
je technicky náročnější
2. v řezu v podprsní rýze, kde je jizva malá avšak patrná
3. z řezu v podpaždí, kde je jizva nenápadná, ale výkon je náročnější a
bolestivější
Všechny zmíněné techniky mají své výhody i nevýhody a vždy je nutno je s
pacientkou posoudit individuálně
|
|
|
|
Po pět
dní po operaci je třeba, aby pacientka ležela na lůžku, vstává jen na toaletu
a na jídlo. Počet ambulantních kontrol určuje operatér dle stavu.
Aby implantáty setrvaly na místě a dobře se vhojily, jsou fixovány zvnějšku
elastickou náplastí přes hrudník. Masáže prsů se provádějí podle pokynů
operatéra, jsou totiž dobrou prevencí proti vytvoření tuhého vazivového
pouzdra kolem implantátu, jež může vzniknout jako reakce na cizí těleso.
Riziko podobné reakce je u námi používaných implantátů sice minimální, ale
vyloučit se nikdy nedá a statistiky dokazují, že masáže mohou této komplikaci
předcházet. Kontroly jsou po operaci pravidelné v daných intervalech (1-3-6-12
měsíců po operaci) dále je třeba pravidelných kontrol v mammologické poradně
a 1x do roka u žen do 30 let kontrola na sonografii a u žen starších 30
let 1x ročně kontrola mammografem.
|
|
|
|
Specifická známá
rizika:
1. ruptura
Vzácně může dojít k ruptuře (prasknutí) gelem naplněného implantátu. Může
k ní dojít kdykoli po operaci i bez zdánlivě zjevné příčiny. Nejčastější
příčinou je však poškození při manipulaci či v důsledku mechanické ruční
komprese či poranění (např. autonehoda, pád). Ačkoli silikonový gel je
velmi soudržný, může dojít k pohybu gelu mimo chirurgickou dutinu. V některých
případech vede ruptura k zploštění, změkčení, místním otokům, zánětu,
bolesti, k tvorbě silikonového granulomu a migraci gelu. Když k tomu dojde,
je možné nahmatat uzlíčky gelu v tkáních kolem implantátu. Vyšetření lze
provést ultrazvukem nebo mammografii. Je třeba operace - náhrada implantátu
a odstranění gelu z tkání. Vrůstání tkáně do vnějšího povrchu obalu může
znesnadnit odstranění
2. kapsulární kontraktura
Nejčastějším problémem všech typů implantátů je ztvrdnutí způsobené "kapsulární
kontrakturou". Tělo si vytvoří silnou jizvu (kapsula=pouzdro) kolem celého
povrchu implantátu. Ke kapsulární kontraktuře může dojít kdykoli po operaci
i za několik let, častěji však k ní dochází během prvních měsíců po operaci.
Může vzniknout u obou prsů či jednoho prsu anebo k ní nedojde vůbec. I
po nápravě se může kapsula vytvořit znovu.
3. interference se standardní mammografií
Implantát může interferovat s časným objevením rakoviny prsu. U žen s
implantáty by se neměla používat standardní mammografie. Rentgenolog,
který mammografické vyšetření provádí by měl být informován, že pacientka
má implantát. Ve vzácných případech se může usazovat vápník kolem implantátu.
To může způsobit ztvrdnutí a bolestivost. Tento se může podobat i kalciovým
usazeninám v počátečních stadiích rakoviny prsu. Je proto nutné pravidelných
kontrol mammologem
4. svraštění a krabatění implantátu
Povrch implantátu se může svrašťovat, což by mohlo být patrné na povrchu
kůže. Závisí na tom, kde je implantát umístěn a kde se povrch implantátu
svrašťuje. Velké vrásky či záhyby mohou dráždit nebo poškodit okolní tkáň.
5. změny citlivosti
Implantát může způsobit změny citlivosti ve smyslu snížení nebo zvýšení
a to dočasně či trvale.
6.vypuzení (extruze)
Ve vzácných případech může implantát proniknout tkání, která jej kryje.
K tomu nejspíš dochází, je-li tkáň, která kryje implantát již poškozena
nebo se poškodí v důsledku ischemizačního tlaku (tj. nedostatečným prokrvením)
spolu s příliš velkým nebo posunutým implantátem.
7. nespokojenost s kosmetickými výsledky
Neuspokojivé výsledky mohou zahrnovat deformované jizvy, posunutí implantátu,
migraci, nesprávnou velikost, asymetrii,nepředpokládaný tvar, hmatnost,
ptózu prsů.
8. prosakování gelu
Mikroskopické kapičky gelu mají tendenci prosakovat vnějším obalem implantátu
plněného gelem. Tyto mikroskopické kapičky se našly ve tkáni okolo prsu
a méně často i v jiných částech těla. Zjištění nepatrných množství silikonu
u žen s implantáty nebo bez nich (protože silikon se používá v mnoha spotřebitelských
i lékařských produktech) je náhodný nález a pokud je známo, nemá význam.
Vědci i nadále studují celoživotní biologický efekt silikonu.
9. explantace (vynětí)
Pacientky by neměly považovat své implantáty za celoživotní. Kdykoliv
může být indikována revize, či explantace a náhrada
10. výzkum o neznámých rizicích
Byly vzneseny i dotazy zda silikonové implantáty nemohou způsobit rakovinu
prsu nebo autoimunitní choroby, zejména choroby pojiva. Toho času nejsou
vědecké důkazy, které by nasvědčovaly vztahu mezi silikonovými implantáty
a chorobami pojiva. Byla vznesena i otázka, zda by ženy s implantáty mohly
kojit - tyto ženy by se o svém záměru měly spojit se svým lékařem aby
se seznámily s nejnovějšími nálezy a doporučeními.
Jsou vyvráceny i názory o možnosti imunologických problémů dětí matek
se silikonovými implantáty.
|
|