Plastické operace prsů - zvětšování prsů
Zpět na výběr před zákrokem
Operace prsů jsou součástí repertoáru výkonů, jimž se věnuje estetická chirurgie. Tyto výkony lze rozdělit podle původu jednotlivých odchylek či vad na problematiku a operace vrozených či získaných. Obě skupiny operací však mají jeden cíl, a to odstranit či co nejvíce zmírnit daný problém, který žena velmi intenzivně prožívá.
Augmentace (zvětšování prsů) řeší jednak vrozenou poruchu vývoje jednoho nebo obou prsů a jednak získané změny velikosti prsů. V průběhu života mohou vlivem těhotenství, kojením a současně vlivem hormonálních změn s tím spojených, postupně se zmenšovat, může dojít k atrofii (přirozenému úbytku žlázové tkáně). I zde, pokud nadbytek kůže není příliš velký, lze prsy zvětšit a zpevnit.
Prsy se zvětšují vložením silikonových implantátů, které obsahují silikonový gel. V této souvislosti je třeba se zmínit o tom, že nikdy nebylo prokázáno, že by silikonové implantáty měly vliv na vyžší výskyt rakoviny prsů. Přesto je silikonový gel zdrojem stálých polemik a již řadu let je zkoumán jeho vliv na zdraví pacientů bez prokazatelných závažnějších zjištění. Na našem pracovišti používáme implantáty, které považujeme za nejlepší dosažitelné výrobky tohoto druhu na světě.


 
Vlastní operace:
Výkon se provádí v celkové narkóze a trvá asi jednu hodinu. Způsob zavedení implantátů je vždy předem dohodnut s pacientkou, taktéž i velikost a tvar vložek, jež musí být vždy posouzena individuálně.
V zásadě jsou možné tři přístupy:
1. v řezu na hranici dvorce, kde je jizva prakticky neznatelná, avšak výkon je technicky náročnější
2. v řezu v podprsní rýze, kde je jizva malá avšak patrná
3. z řezu v podpaždí, kde je jizva nenápadná, ale výkon je náročnější a bolestivější
Všechny zmíněné techniky mají své výhody i nevýhody a vždy je nutno je s pacientkou posoudit individuálně


 
Pooperační období:
po zákroku
Po pět dní po operaci je třeba, aby pacientka ležela na lůžku, vstává jen na toaletu a na jídlo. Počet ambulantních kontrol určuje operatér dle stavu.
Aby implantáty setrvaly na místě a dobře se vhojily, jsou fixovány zvnějšku elastickou náplastí přes hrudník. Masáže prsů se provádějí podle pokynů operatéra, jsou totiž dobrou prevencí proti vytvoření tuhého vazivového pouzdra kolem implantátu, jež může vzniknout jako reakce na cizí těleso. Riziko podobné reakce je u námi používaných implantátů sice minimální, ale vyloučit se nikdy nedá a statistiky dokazují, že masáže mohou této komplikaci předcházet. Kontroly jsou po operaci pravidelné v daných intervalech (1-3-6-12 měsíců po operaci) dále je třeba pravidelných kontrol v mammologické poradně a 1x do roka u žen do 30 let kontrola na sonografii a u žen starších 30 let 1x ročně kontrola mammografem.


Zpět na výběr
Komplikace a rizika operace:
Zpět na výběr

Specifická známá rizika:
1. ruptura
Vzácně může dojít k ruptuře (prasknutí) gelem naplněného implantátu. Může k ní dojít kdykoli po operaci i bez zdánlivě zjevné příčiny. Nejčastější příčinou je však poškození při manipulaci či v důsledku mechanické ruční komprese či poranění (např. autonehoda, pád). Ačkoli silikonový gel je velmi soudržný, může dojít k pohybu gelu mimo chirurgickou dutinu. V některých případech vede ruptura k zploštění, změkčení, místním otokům, zánětu, bolesti, k tvorbě silikonového granulomu a migraci gelu. Když k tomu dojde, je možné nahmatat uzlíčky gelu v tkáních kolem implantátu. Vyšetření lze provést ultrazvukem nebo mammografii. Je třeba operace - náhrada implantátu a odstranění gelu z tkání. Vrůstání tkáně do vnějšího povrchu obalu může znesnadnit odstranění
2. kapsulární kontraktura
Nejčastějším problémem všech typů implantátů je ztvrdnutí způsobené "kapsulární kontrakturou". Tělo si vytvoří silnou jizvu (kapsula=pouzdro) kolem celého povrchu implantátu. Ke kapsulární kontraktuře může dojít kdykoli po operaci i za několik let, častěji však k ní dochází během prvních měsíců po operaci. Může vzniknout u obou prsů či jednoho prsu anebo k ní nedojde vůbec. I po nápravě se může kapsula vytvořit znovu.
3. interference se standardní mammografií
Implantát může interferovat s časným objevením rakoviny prsu. U žen s implantáty by se neměla používat standardní mammografie. Rentgenolog, který mammografické vyšetření provádí by měl být informován, že pacientka má implantát. Ve vzácných případech se může usazovat vápník kolem implantátu. To může způsobit ztvrdnutí a bolestivost. Tento se může podobat i kalciovým usazeninám v počátečních stadiích rakoviny prsu. Je proto nutné pravidelných kontrol mammologem
4. svraštění a krabatění implantátu
Povrch implantátu se může svrašťovat, což by mohlo být patrné na povrchu kůže. Závisí na tom, kde je implantát umístěn a kde se povrch implantátu svrašťuje. Velké vrásky či záhyby mohou dráždit nebo poškodit okolní tkáň.
5. změny citlivosti
Implantát může způsobit změny citlivosti ve smyslu snížení nebo zvýšení a to dočasně či trvale.
6.vypuzení (extruze)
Ve vzácných případech může implantát proniknout tkání, která jej kryje. K tomu nejspíš dochází, je-li tkáň, která kryje implantát již poškozena nebo se poškodí v důsledku ischemizačního tlaku (tj. nedostatečným prokrvením) spolu s příliš velkým nebo posunutým implantátem.
7. nespokojenost s kosmetickými výsledky
Neuspokojivé výsledky mohou zahrnovat deformované jizvy, posunutí implantátu, migraci, nesprávnou velikost, asymetrii,nepředpokládaný tvar, hmatnost, ptózu prsů.
8. prosakování gelu
Mikroskopické kapičky gelu mají tendenci prosakovat vnějším obalem implantátu plněného gelem. Tyto mikroskopické kapičky se našly ve tkáni okolo prsu a méně často i v jiných částech těla. Zjištění nepatrných množství silikonu u žen s implantáty nebo bez nich (protože silikon se používá v mnoha spotřebitelských i lékařských produktech) je náhodný nález a pokud je známo, nemá význam. Vědci i nadále studují celoživotní biologický efekt silikonu.
9. explantace (vynětí)
Pacientky by neměly považovat své implantáty za celoživotní. Kdykoliv může být indikována revize, či explantace a náhrada
10. výzkum o neznámých rizicích
Byly vzneseny i dotazy zda silikonové implantáty nemohou způsobit rakovinu prsu nebo autoimunitní choroby, zejména choroby pojiva. Toho času nejsou vědecké důkazy, které by nasvědčovaly vztahu mezi silikonovými implantáty a chorobami pojiva. Byla vznesena i otázka, zda by ženy s implantáty mohly kojit - tyto ženy by se o svém záměru měly spojit se svým lékařem aby se seznámily s nejnovějšími nálezy a doporučeními.
Jsou vyvráceny i názory o možnosti imunologických problémů dětí matek se silikonovými implantáty.